Ze štěněte skoro slečna
Ani se mi nechce věřit, že z toho trpaslíka vyrostla tak rychle akití slečna. Skoro je už větší než já. Však víte, že jsem ji měsíc ignorovala, ale teď si už život bez ní nedovedu představit. Sice mě teda někdy dost vytáčí, ale ty radostné chvilky převažují. Snažím se ji vychovávat a naši říkají, že prý jsem dobrá učitelka. Musím se tedy přiznat, že jsem ji nenápadně naučila i pár pěkných blbin, který dělávám pravidelně. Takže ty pochvaly občas plynule přejdou do lehkých výčitek. Ale co už. Prostě jsem to tak cítila a mám občas radost, že naši nezvyšují hlas a významně nezvedají prst jenom na mne. Takže pěkné pokoukáníčko.
Tak to všechno začalo
To jsem tedy trochu nedávala….
A hnedle měla 3 měsíce
Tady si mě ale už získala a vzala jsem ji do smečky. Sice byla chvíli taková divná. Kozí nohy, uši jak plácačky, potom zase jako netopýr, ale postupně se to nějak začalo spravovat.
4 měsíce
To už začala být pěkný éro a pěkně přidrzlá, což ji prozatím zůstalo. Začala mně okusovat nohy, uši a tahat za ocas. Ale já jsem už taková trpělivka. Když je toho moc, tak na ni vycením zuby, hrozitánsky zavrčím, popřípadě ji položím na záda.
5-tý měsíc
Období her, tak to mě celkem baví. Jen nesmí začít hned ráno, když jsem ještě celá rozespalá. Ale já ji to vracím. Jak vidím, že by si na chvíli odpočala, má smůlu.
A je tu půl roku, tedy celých 6 měsíců
Situace se lepší, už spolu cestujeme autem, busem a tak. Hry už začínají být náročnější. Tak jednak má už větší sílu, druhak by už pomalu chtěla být velitelkou a třeťak je to těžká půba puberťácká.
A ještě třešnička ze cvičáku
Potěšitelné je, že prý je Gaarinka velice šikovná. Zvláštní je, že jsem nevlastní matka a přitom je v mnoha věcech úplně po mně. No, zatím jsem s ní na cvičáku nebyla, prý bych ji moc rozptylovala. Takže dnešní informaci, že přešla třikrát tu vysokou kladinu, beru trošku s rezervou. Na druhé straně, páneček by mně asi nekecal.
