Třetí adventní neděle je fuč

Advent

Prostě mi to nedalo, tak jsem začala pátrat, proč ten shon a zapalování svíček. A zjistila jsem nakonec věci, který ani naši nevěděli. Tak se s váma teda podělím.

Netuším, jestli to platí i pro nás, ale měl by to být mimo jiné čas rozjímání a dobročinnosti. Vzhledem k tomu, že naši rozjímají průběžně a jsou i průběžně dobročinní, neviděla bych na tom nic moc zvláštního. Bohužel se však rozjímání začíná trochu měnit ve shon, neustálé uklízení (ne že bychom měli doma binec, ale protože s Aimi statně línáme, tak je to mazec), rozsvěcování barevných světýlek na našem rodinném kotci a tak.

A tak ještě pro pořádek:

1. Adventní neděle „železná“

V tomto období stojí za zmínku svátek sv. Barbory, Miluláše s anděly a čerty

2. Adventní neděle „bronzová“

3. Adventní neděle „stříbrná“

Následuje svátek sv. Lucie. O sv. Lucii se říká, že žila ve 4. století, rozdala veškerý svůj majetek a rozhodla se žít dál jako křesťanka.  Dle legendy si vydloubla oči a nechala je poslat svému pohanskému nápadníkovi. Oči ji do druhého dne narostly znovu. Sv. Lucie zemřela mučednickou smrtí. Pranostika: Sv. Lucie noci upije, ale dne nepřidá. No, já bych si teda nic nedloubala.

A pak to už povalí, příští týden ještě neděle zlatá a pak už štědrý den.

Něco málo z výstavy

Doufám, že jsem vás tou přednáškou moc neunavila a propracovali jste se až sem.

Slíbila jsem vám nějaký štěk z výstavy v Nitře. No, aby toho nebylo málo, tedy k tomu, že naše půba líná (nezaměňovat s líná, tedy lenošná), jak nejvíc a puberťákuje jak nikdy, začala jsem s línáním i já.

Byl to ale, sumasumárum, úspěšný víkend. Tak nejdříve to nejlepší. Můj Sempou, otec mých dětí, obstál na jedničku. V1, CAC a CACIB. Reiko z chovky odkud pocházím, získala V1, CAC a RES. CACIB. A my jsme přivezli 4 druhá místa a já k tomu 2 x RES. CAC (asi je začnu prodávat :) ). Jo, a naši přátelé to taky pěkně vyplenili, Díky jim za skvělý víkend.

A teď  trochu ze života

Zase  se musím opakovat. Ze mne bude světice, co já musím vydržet, co já musím protrpět, co já musím překousnout a pořádně nekousnout, to moje dítě je živel, tornádo, apokalypsa, tsunami a já nevím co ještě. Nenechá mě spát, nenechá mě odpočívat, nenechá mě v klidu se válet. To je pořád dokola hryzanec do ucha, do čenichu, do zadní nohy, do druhé zadní nohy, do ocasu a nevím kam ještě. Jo, už vím, do páteře a to jdu tedy regulérně do kolen.

Neskutečné množství energie a potřeby pohybu. Takže se nenudím. A kdyby naši ještě viděli, co se děje, když jsou v práci. No potěš.

No, a to je asi všecinko. Viděla bych to na poslední letošní pondělníček příští týden. Potom si ode mne rok odpočinete.Tedy do roku 2017. A to bude balíček vánočních zážitků.

A nehoňte se tak. AKI a AIMI