Ten život je hroznej fičák

6 měsíců ode dne D

Je to velkej fofr, že to ani nestačím sledovat. V úterý měly děcanda 1/2 roku. Když se podívám na fotky mimin a podívám se na ně dnes, tak mi to ani ta moje velikánská japonská hlava nebere. Už jsou skoro velký jak já, někteří kluci mě už asi i předběhnou váhově a naši nás doma začínají poznávat podle barvy a to mě dost uráží. Prej, to je Aimi, ta má tu krásnou barvu po taťkovi Sempíkovi. Copak já mám snad nějakou barvu pomočené slámy, či co? Tak si pro dnešek nádhery trhněte, ať si to zkusí taky to moje štěndo. Já v jejím věku jsem už byla skoro spisovatelka.

Pokus být mamkou – spisovatelkou

Ahoj, nebo dobrý den, nevím jak to chodí, jmenuji se Aimi, jsem štěně od Aki a patřím do chovky Šťasná chovatelská stanice, v jazyku našich předků SHIAWASENA KENSHA. Uf, to pude, de to, ale dře to.

Tak co bych vám štěkla. Na jedné straně jsem ráda, že rostu jako z vody. Už si připadám jako dospělá. Na druhé straně ztrácím některý výhody, který byly příjemný. Na třetí straně asi končí sranda a začíná život.

Pryč jsou ty chvíle, kdy mi máma na úkor svých stravovacích potřeb nosila papáníčko a já nemusela pohnout ani drápkem. Dneska raději sedím v povzdálí a čekám až se máma vzdálí od našich (čtete dobře), našich naplněných misek. Pryč jsou ty chvíle, kdy mne máma vyzývala ke hrám, dlachnila mě, až jsem z toho byla celá udlachněná. Teď musím vyzývat já mámu, ale velice ostražitě, protože po mně vždycky vyjede, až z toho jde hrůza. Teda já to beru, ale páneček z toho měl poprvé málem infarkta. No, a vítací ceremónie navrátivších se některýho z pánečků režíruje taky ona. Ale jinak mě miluje, jakmile jsme jedna bez druhé, tak je jak na trní. Třeba na cvičák už jezdím jen já, protože jinak místo cvičení s paničkou vyhlížím mamku a páníčka, kteří na nás čekají za některým rohem.

Takže, když bych to měla zhodnotit. Na jedné straně se mám pořád skvěle, na druhé straně už mám nějaké povinnosti a na straně třetí se zase někdy ozvu, jo? Tak čusanec, bambusanec.

Jo a pár foteček

B.J.A. a M.P-C – AKITA – Štěk šestý

No, pěkně to dcérenka napsala. Já tedy ještě přidám kousek té psí osvěty.

Jestliže vaše akita vyrostla s dětmi, bude rozumět křiku a hravým soubojům mezi hlučnými dětmi. Nemáte-li děti……………. procházejte parkem ve kterém si hrají děti…….vezměte ji k fotbalovému hřišti……pozvěte příbuzné či známé se svými (doufejme) vychovanými potomky.

Jinými slovy, psi se jednoduše chovají jako psovité šelmy, jejichž nejběžnějším „vrozeným“ příkladem je vlk, mají vysoce vyvinuté vrozené sociální návyky, mezi něž patří respekt ke starým a ochrana mladých.

Pro dnešek je asi správné přehodit podpisové pořadí.

Vaše Aimi a Aki.