Tě péro, ta AIMI začíná být pěkný éro

Tak mě naši konečně doceňují

Zlatá Akinka, říká teď s oblibou tatínek i maminka. Samozřejmě mám na mysli naše pánečky. Nebyla jsem jako mimčo svatá, ale s tou mladou to začíná mít grády. Já měla jen takové drobné úchylky, jako požírání kamínků, hlíny, vajglíků, slepičinců a tak. Ale zásadně odmítám, že bych byla hned od mlada tak vzpupná, tvrdohlavá a ničitelská.  A přísahám na zatočený ocásek, že ji k takovým nepravostem nenavádím. Já se opravdu starám pouze o to, aby měla co jíst a to nejlépe kvalitně naložené. Tím samozřejmě nechci ani omylem naznačit, že by od pánečků strádala, spíše naopak. Dokonce i mne ta její pažravost inspiruje ke zvýšené konzumaci stravy.

Já v jejím věku (to asi každej znáte toto rodičovský mentorování) jsem tak maximálně kradla a trhala papuče a tedy ujížděla jsem na polštářcích, to je fakt (nepočítám ten propíchlej bazén, v tom jsem byla skoro nevinně). Ale to moje dítě? Na to, že má 4 měsíce i s cestou, tak už stačila okousat lavici na terase, sedačku a taburet v obyváku, standardně dělat pánečkovi na rukách krvavé kérky (reliéfy různých tvarů, směrů a délek v barvě  bordó). Poslední její kousek z víkendu čítá rozkousání nezničitelného a nerozkousatelného rožku asi 2 měsíce starého pelechu. A to má hraček a různých udělátek na ty její první zoubky tolik, že by je mohla rozdávat. Prosím tě, ZOUBKOVÁ VÍLO, už k nám chvátej, nebo se z toho picnem.

Začíná zahradní řáděníčko

S Aimi sice již delší dobu na zahradě řádíme, ale teď konečně začíná doba zahradních prací. Mě už to moc nebere, protože já už skoro všechno znám. No, a vzhledem k mé duševní vyzrálosti a hárající lenosti jen z povzdálí sleduji pánečka při jeho činnostech. Sem tam musím dcerku umravnit, jako třeba nelez do skleníku, neskač na pojízdné lešení a tak. Všechno však nestihnu a taky, dyť se musí učit i sama. Jak si myslíte, že dopadla její zvědavost při olíznutí zahřáté hlavy křovinořezu? No jasně, že bolestivě.

Jak se mají moje děcanda – díl třetí

A jsme u sestřiček. První se jmenuje ASUKA. Cituji nejčerstvejší hlášení pánečků: „Asinka váží 16,2 kg, miluje jídlo, aportováni, zahrabávání hraček a nás. :)))) Nemá ráda, když si chceme přes den schrupnout – to nás vždy vyštěká a také nemá ráda, když musí zůstat sama doma. Jen ojediněle není pak roztrhaná plena nebo rozebraná guma ze dveří.“

A nakonec pár vycházkových

Tak čau kamarádi, mějte nás stále rádi. AKI+AIMI