Tak to si snad dělá srandu….

Bílá bota

Tak to se mně asi zdá. Je fakt, že páneček na tu nohu pajdal, ale že přijede domů, aniž by řídil auto a přiveze si jakousi obrovskou bílou botu, tak to sem netušila ani omylem. A k tomu má jakýsi 2 hůlky a skáče na nich jak klokan po obrně. Vůbec nevím, jak se mám k němu chovat. Chvilku ho lituju, chvilku ho hlídám a chvilku ho prudím, jestli ho náhodou nerozpohybuju. Když mu něco ukradnu a on se za mnou řítí na těch tyčkách, zbrocené čelo potem a hurónským pokřikem, raději to vzdám. Aby se mně nezranil jestě víc.

Matýsek

No alespoň nějaká zábava. Za pánečkem přijelo jeho velký štěně. A já ho přímo zbožňuju. Ještě teď nemůžu zapomenout, jak jsme spolu blbli, když jsem byla štěndo. Jak blázínek chodil po čtyřech jako já a štěkal na mně. A moc se nezměnilo, blbneme furt, ale trochu jinak. Akorát pánečkovi se nelíbilo, že ho zanedbávám a nevšímám si ho. Holt, to je příroda, v tomto případě je pro mě páneček slabší kus. Tak ať se nespletu a nezakousnu ho.

Bez pánečka a srsti, neměla jsem soupeřky v hrsti

Strašně poho výstava v Přerově. Protože to byla naše klubovka (kdo neví, tak KCHMPP) a ještě speciálka, museli jsme jet, kdyby na kosti (tedy vy říkáte na chleba) nebylo. Sice vypadám jak hastroš, páč nemám skoro žádnou srst, páneček s tou sádrou může předvádět leda píďalky v běhu, ale dali jsme to. A nelituju, byla tam zase vlastní i nevlastní ségra a mraky dalších suprových akiťáků. A přijel taky můj miláček Sempou. Takže nějaký umístění na bedně mě tedy nebralo. I tak děkuji Růžence, že to se mnou v kruhu vydržela, i když to nebylo lehké. Prostě já musím mít v kruhu toho svýho páníčka, jinak jsem z toho hotovson.

Trénovačka na mimča

No, nevím, zda měl páneček dobrý nápad, ale jak se říká, těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Takže jsem dostala to moje jakomimčo, a že prý mám trénovat mateřský pudy. Nevím sice, co to je, ale du do toho.

A ještě na konec mám poděkovat všem za narozeninové kondolence pánečkovi. :)

Zdraví Akča