Tak ten víkend, to byl hotovson

Výstava Žebětín a velikánské setkání

Asi jste již všichni zaregistrovali, že jsem při vší skromnosti, ovládla krajskou výstavu. Akorát mně bylo líto, že jsme nemohly vyhrát dvě. Tedy já i moje pokrevní starší sestra Atori. Páč jsme jedničky obě. Taky jsem se seznámila s novým přírůstkem do chovky, kde jsem se narodila. Teda nejmenuje se po nás Petaki Kensha, ale na jméně zase tolik nezáleží. L´Reiko Sakuraban je velice roztomilá a na výstavě zaválela ve třídě štěňat a byla ohodnocená – Velmi nadějná 1.

Nádherná prochajda

Tak jsme byli všichni spokojení a šťastní jak psi. A protože bylo konečně příjemně pod mrakem, vzala jsem ségru vlastní i nevlastní na prochajdu k mýmu oblíbenýmu rybníku. A asi jsme obě zmoudřely, protože jsme si vůbec nevadily, akorát Atori si hlídala svou malou Reiko. Škoda, že to uteklo rychleji, jak ta voda v rybníkovi.

Sraz Akita inu

V sobotu večer jsem už teda sotva pletla tlapkama, ale to jsem netušila, že není všem víkendovým parádám konec. Normálně tolik AKIT ve škole pohromadě, tak to jsem z toho byla málem na hromadě. Všichni jsme cvičili, skákat přes překážky se učili, potom jsme valili do pískovcovýho lomu a já byla nejodvážnější plavkyně. Teda co jsem si všimla. Tak díky, Hagýskovi, a brzičko by to chtělo opakovačku.

Jo a nechcu slyšet, že byl zase pondělníček pozdě. Spala jsem až do odpoledna a jdu pokračovat.

Ucaprcaná Akča