Poslední letošní pondělňajs
Bilancujeme
Rok se s rokem sešel a jsou tu zase vánoce. Letos je to pohodovka, jo to loni, to byl mazec. Pět malých hladových krků a moje první zkušenosti s rodičovstvím. Bylo to krásný, ale nemusím to mít každý rok.
Jak se tak dívám, začíná být nějak přeakitováno. Zdá se mi, že poměr nabízených štěňátek začíná být lehce v nepoměru k množství a kvalitě potenciálních pánečků. A to nás ještě čeká na vánoce kultovní film Hachiko. Jedno oko nezůstane suché a mnoho z diváků bude nahlodáno, zda si mají, anebo nemají takovou skvostnou rasu pořídit.
Koukejte, stojí to za to, přemýšlejte, což taky stojí za to a rozhodněte se správně. Opravdu si nezasloužíme být nešťastnými, ale pokud jsme šťastní, tak to dokážeme dát náležitě najevo a učinit přešťastnými své pány.
Co by ještě stálo za štěk
Právě čtete 179. pondělníček, na osobním fejsu mám už 637 přátel, teda na pánečka nemám, ten se kamoší s celýma 2 538 dvounoháčama, či jejich stránkama. Pravidelně mě čte každý pondělí spousta lidiček, někteří mají tu vytrvalost, že mi každý týden píší na majlík. Takže díky paní Bohdalová a paní Hněvkovská. Díky i všem, co mě lajkují, díky i těm co mně čtou, ale nelajkují, díky pánečkovi, že mě podporuje, díky paničce, že to vše kontroluje a díky Aimince, že je taková přehršle zážitků.
Pro účastníky setkání přátel, ale i pro ostatní
Obrovskou radost jsme měli z povedeného setkání přátel AKI a AIMI u rybníka Olšovce. Bylo tam moc fajn, věřím, že si to zopakujeme a posuneme rekordní počet účastníků zase dále. Máme dlouhou cestu, pokud chceme překonat počet obyvatel v městysi Jedovnice, páč jich tam žije necelých 2 800.
V sobotu jsme tam byli na prochajdě a normigo jsme chodili po dně rybníkovým, tlapek skoro nesmočeje. Tak tady máte pár foteček, ať z toho taky něco máte.
No, to je asi vše. Děkuji za všechny, co vás máme, přeji pohádkové vánoce a ještě pohádkovější rok 2017, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
A těm, co vás nemám, přeji méně (nebo vůbec?) zášti, zloby, nenávisti, podlosti a blbosti.