Pondělníček
Je mi 5 let a patří mi celý svět
Moje narozky Hej, je to teda dost masakr. Připadá mi to jak včera, co si mě naši přivezli jako malého plyšového medvídka, jako dneska ráno, co se mi narodila mimča a přitom je jim už 2 a 1/2 roku. Mám...
Po stopách „Setkání přátel AKI a AIMI u rybníka Olšovce“
Rudické propadání Teda neměla jsem v plánu prásknout do placu hned další pondělníček. Ale víte jak, pes míní a okolnosti mění. Prostě by to byla škoda neokomentovat. O víkendu bylo tak krásně, že se to ani nedá popsat. Obloha modrá,...
Huráááá. Jaro je tady.
Zdar jak nejvíc Ani si nedovedete představit, jak mi bylo po vás smutno. Třikrát jsem začala psát a třikrát jsem to nedotáhla do konce. Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá, protože jsme v naší smečce duševně propojeni jak indián, který...
Z nouze cnost
Hmm, tak nevím, velice si pohrávám s myšlenkou , udělat z pondělníčků buď měsíčníky a nebo nahodinělníky a nebo občasníky. Tak to se mnou šije, že nevím, která bije. Jednak jsou teď také okurkové měsíce, druhak mám častěji nervy, co...
Dovča – část druhá, poslední
Dědečkova chata Tak a teď se tedy vracím k fotce v pondělníčku prvním s tabulkou, nebo-li směrovkou na Dědečkovu chatu. Tak to je velmi veselý příběh z natáčení. Páneček s námi poctivě každé ráno, těsně po ranním kuropění, chodil na...
První pondělníček 2018-dovča část první
Některým z vás bylo smutno, někteří si oddechli. Skutečnost je taková, že v pondělí jsme ještě dovolenkovali, v úterý jeli domů a ve středu měli voči, jak houpací koně, páč šli naši do rachoty a my byly rády, že můžeme po...
Letošní posledníček
反復 2017 Tak, co bych teda na závěr roku štěkla. My, teda já a Aimi, jsme se měly parádně. Jak se říká, máme se jak na zámku, ať to trvá věčně. A u nás, to si pište, žádnou změnu nečekáme. V...