MDŽ, DSH a KJR
8. březen
Mezinárodní den žen (ve zkratce MDŽ) je mezinárodně uznávaný svátek stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Páneček říkal, že je zajímavé, jak toho dokázali ti ruďoši zneužít. Nevím, nerozumím, v životě jsem tady žádnýho indiána neviděla.
Důležitější výročí však je, že 8. března uplyne 83 let od skonu Hačika
DSH (Den Skonu Hačika) je zase náš svátek a vzpomínka na našeho prapraprapředka. Všichni ten příběh asi znáte. A pro ty co ne, trochu akití osvěty.
Hačikó (jap. ハチ公 10. listopad 1923 – 8. březen 1934), známý v Japonsku jako čúken Hačikó (jap. 忠犬 ハチ公 – věrný pes Hačikó) byl pes plemene Akita Inu. Narodil se na farmě nedaleko města Odate v prefektuře Akita. V roce 1924 se majitelem Hačika stal Hidesaburó Ueno (jap. 上 野 英 三郎), profesor na Fakultě zemědělství Tokijské Univerzity. Hačikó denně doprovázel svého pána, když šel do práce a čekal na něj večer na vlakovém nádraží Šibuja. V květnu 1925 Ueno náhle zemřel na pracovišti. Hačika si vzali do péče profesorovi příbuzní, Hačikó však neustále utíkal a vracel se do profesorova domu. Péče o psa převzal profesorův zahradník, který znal Hačika už jako štěně. Hačikó každý večer odcházel na nádraží, doufaje, že se profesor konečně vrátí z práce domů. Hačikó čekal na svého mrtvého pána celkem 9 let. Jeho ostatky jsou uloženy v Národním vědeckém muzeu v Tokiu.
A můžu vám říct, že to máme doma taky tak. Tento druh závislosti se teda asi léčit nedá, tak nevím, jak to jednou uděláme. Radši dáme něco veselejšího.
Zimo pryč a jaro pojď, aneb Kontrola Jedaskovýho Rybňajsu
Tak už si pomalu zvykáme na to, že možná končí zima. Vono teda to jaro má taky svoje kouzlo. Jednak se můžeme vyvalovat na sluníčku, druhak hrát s pánečkem balónajdu a třeťak zahradničit. Je pravda, že jednak a druhak se pánečkovi líbí, ale za třeťak nás dost hubuje.
A hlavně se veselit u našeho jedaskovýho rybňajse. O víkendu jsme museli zrekognoskovat stav a kvalitu vody, úklid ploch, kde skotačíme a tak. A protože bylo krásně jak nejvíc, tak jsme došli domů ucaprcaný taky jak nejvíc. Už se těšíme až ta zima zmizí dočista.
Stav jsme jako smečka naznali ucházející. Pomalu abychom zase plánovali nějaký akiťácký víkend, bo co. No, ještě je asi moc brzo.