Kdo tam s námi nebyl, jako by vůbec nežil

K 9

A jsme zase u toho. Divná zkratka. Není to však ani hora, ani krmivo, ale super psí škola. Když jsem se byla kouknout  na Lukách  poprvé v nějakých 4. měsících, jen tak na čumendu, tak mě ani ve psím snu nenapadlo, že se sem budu pravidelně vracet. A že s dcerou, jejím otcem a starší ségrou, tak to už vůbec ne.

Velikánský překvápko

Ale popořádku. Byl nám divný ten dopolední chaos, pobíhání sem a tam, přenášení tašek, igelitek, určitá nervozita, která není v naší směčce běžná. Tak jsme pro jistotu zaujaly pozice, které by měly zabránit nečekanému odjezdu našich pánečků a nervy drásající samotě.

Nakonec bylo naloženo, zamčeno a nastartováno. Abychom to neměli jednoduchý, tak hned při odjezdu začala stávkovat ta plechová potvora, ve které se přepravujeme. Že prý jakási spojka, bo co. Nakonec to páneček risknul a jeli jsme i s tímto handicapem. Cesta byla fajn, konečně je napadlo dát nám do kufru pelíšek pro větší kulturu cestování. Takže jsme to neprostály, ale pěkně prospaly. No a největší překvapení nás čekalo na půli cesty. Kde se vzali, tu se vzali, najednou jsme se potkali s otcem mých štěňátek, mým milovaným Sempíkem. Byla s ním tedy i moje starší ségra Beni, ale tam ten vztah není tak vřelý. Holt, konkurence je konkurence. Však to znáte i u dvounohých fenek, že?

Nádherné prostředí, nádherní lidé a o psech nemluvě

Prostě, když se sejdou báječní dvounoháči s báječnýma čtyřnoháčema, tak to nemá chybu. Škoda, že nemůže být psí škola K9 Gabči Pavlíčkové „na každom kilometri“, ale šanci na účast při víkendových pobytech mají i přespolní.

Abych vás ale nezahltila kecama, tak to důležité. Musím se pochválit, páč jsem byla mockrát při výcviku poslušnosti pochválena. A o výcviku výstavnictví ani nemluvím. Prostě zraju jak víno, su dobrá. A to moje dítě se snaží taky. Je tedy trochu roztěkaná, ale znáte to – děcka.

Zajímavý je, že si vždycky vymyslí soutěže, kde nemůžeme excelovat. Jako běhy na rychlost. No trochu blbost, že? Že by třeba udělali nějaký test inteligence pro psy? Ani omylem. Ale neva, my se držíme hesla „Přej a bude ti přáno“.

Stejně jsme ale ulópli jeden vavřín

Moje dcerka Aiminka získala titul „Miss sympatie“. Sice úplně nevíme, co to znamená, ale podstatné je, že měli naši radost. A radost našich pánečků je i naší radostí, tak jak je radost naše radostí jejich. A myslím, že stačilo. Ani si nedokážete představit, jak jsme dojely unaveny. Teda unavení, protože pánečci taky nevypadají moc gut. Ale stálo to za to. Dnes bez dalších moudrostí se s vámi loučí

AKI a AIMI