Tvl, devadesátý pondělníček a celkem stý příspěvek

Můj milovaný coursing

Tak mně naši udělali zase pěknou radost. Naložili mně do plecháča a jeli jsme na výlet. Že to není na výstavu jsem pochopila celkem rychle. Tak jednak jsme už dlouho netrénovali s výstavním obojkem a vodítkem, druhak jsem nedostala rohlík se šunkou a třeťak to bylo nějak v poklidu bez nějakých nervíků. Ale teda coursing, tak ten mně nenapadl. Dojeli jsme na nějakej neznámej cvičák, za neznámýma pejskama a neznámýma dvounoháčama. Ale byl to mazec, napřed jsem zase chtěla dělat šéfku zájezdu, ale pak mně to zase tak pohltilo, že jsem ve finále závodila i s fenečkou, se kterou jsme se při prvním očuchání málem sežraly. Jo a ta stála za to, rasa těžko identifikovatelná, neskutečnej kukuč a strašně hodná panička, která si pro ni jela do útulku až do jakési Prahy. No prostě už chápu tu Máťu Sáblu, že ju to závodění tak drží. Taky bych chtěla být jednou jako ona. Teda ne tak tenká, ale tak slavná.

PP

Tak mám už konečně jasno, až je mně z toho trochu temno. Semo tamo jsem zaslechla naše, jak se baví o tom, že jsem s PP a někdo je bez PP, a tak. Tak určitě, měla jsem na to svůj názor, říkala jsem si, že to asi vypovídá o tom, jak se o mně naši starají. Protože přenáramnou péči, pěkné pohlazení, pravidelné pamlsky, právo pobytu, překrásný pocit a přenáramné pánečky, tak to všechno já mám. A protože jsem viděla chudáčky týrané pejsky v RAFAELu, tak jsem si říkala, že to jsou ty chudáčci bez PP, kteří z toho nemají skoro nic. Ale vono je to trochu jináč.

A zase mi pomohla tetička fejsová. Objevil se tam totiž článeček, který mi otevřel kukadla. Je to všechno ouplně jinak. Je to o zdraví mém i potomků, o tom, abychom byli stále akitami a ne kříženci různých ras, blízkých rodokmenových vazeb a přenašeči, či trpícími geneticky danými nemocemi. Tak teď nevím holky, kde se to ve mně bere. Já snad už úplně dospívám, či co. Tady máte link, kdyby Vás to zajímalo: https://khadrabova.wordpress.com/pp-nebo-bez-pp/chov/

Takže to nebudu asi dále komentovat. Stačí, když se mrknete na ten článeček a trochu se zamyslíte. A řeknu vám, že už chápu, když mi naši říkají, ty náš poklade. V tom výčtu nákladů samozřejmě ještě  schází plno položek do kterých investují ti nejzodpovědnější chovatelé, jako třeba co nejkvalitnější strava, pojištění zdraví a zodpovědnosti, kontrolní veťácký vyšetření krve a stolice, různé hygienické a zdravotní vychytávky, které k tomu všemu patří.

Je to jednoduchá matematika. Kdo si myslí, že je to výdělečný business, tak je na špatné stránce, kdo si myslí, že si koupí pejska z množírny (tedy bez PP), tak je na špatné stránce také, kdo si pořídí pejska z útulku, tak sem patři a mnohé pochopil. Jsem šťastná, že si mne naši vybrali, jsem šťastná, že se o mne tak starají a budu šťastná, když toto štěstí potká i moje potomky.

Zpráva ATK – Akinčina tisková kancelář

Venku se otepluje, sněhu poskrovnu, línání sice pokračuje, ale přiměřeně stávajícímu kožichu, hárání mlčí, NITRADOG je stále nejistý, na palubě se stále tančí, loď se stále nepotápí, jsem šťastná……

Zdarec, jak nejvíc. Mám Vás ráda. Akča