Tentokrát tak trochu na klid

od Chiyo | 6.10.2014 Pondělníček

Mezinárodní den zvířátek

Tak jenom kontrolní otázečka. Kdo z Vás zapomněl, že byl v sobotu svátek zvířátek? Asi sem trouba, protože kdo čte moje stránečky, tak vlastně musí zvířátka milovat, že? Ale pro jistotku, kdyby sem zabloudil nějaký přespolňák, tak připomínám, že:
Roku 1226 4.10. zemřel františkánský mnich Sv. František z Assisi, který pečoval o opuštěná, nemocná a týraná zvířata, a právě proto se na tento den stanovil Mezinárodní den zvířat. Kdy by si každý páníček měl uvědomit péči o svého mazlíčka jako je například strava a pohyb a hlavně by měl vést k zamyšlení, zda-li si zvíře vůbec máme pořídít a můžeme mu věnovat dostatek času a péče.

S pánečkem jsme chabrusi

Proč tak koukáte, vy jste to slovo ještě neslyšeli? Já se picnu, tak Japonka to ví a vy ne? Dobrá, tak česky. Páneček je chabrus, čili nemocný s celým svým člověkem a já su chabrus, čili nemocná, čili hárající fenka. A řeknu Vám, že těžko soutěžíme, kdo je na tom hůř. Já to prospím, ale páneček je nervózní, jak sáňky v létě, takže asi vede. Ale to se vlasně musíte zeptat paničky.

Paniččino letecké ráno

Dost dobré zvonek. Tak v sobotu ráno jsem jaksi za tmy, tuším, že obě dvě packy hodin byly na šestce, naznačovala, že bych si šla cvrknout. A protože je páneček ten chabrus, jak popisuju výše, tak mně šla vyvenčit panička. No, kdo chce kam, pomožme mu tam, jak se říká. Místo toho, aby mně jen pustila na zahradu a vyčkala až se uráčím vrátit po vykonání potřeby, tak se rozhodla, že bude praktičtější projít se se mnou na vodítku. Tak proč ne, že. Tma jak v pytlovi, na cestu nám svítila luna a pouliční lampa, třpytila se ranní rosa a do toho občas teskně zavil vlk samotář. Mělo to však jeden drobný háček. Rozespalá panička a pěkná bílá kočička. Páč sem si neuvědomila, že na druhém konci vodítka není můj stále ve střehu chodící páneček, zabrala sem normálně špónu, že si s kočičkou zahraju na honču. Kočička to pochopila a byla pro, s paničkou to už bylo horší. Bylo mně divné, že se najednou vodítko napnulo a pak rychle povolilo, ale to jsem netušila, že je to tím, že se mně snaží panička dohonit vzduchem. A najednou, kde se vzala tu se vzala, zemská přitažlovost. Řacha jak dvě a k tomu nepublikovatelný výkřik do spící krajiny. Takže žádný „a jitra jsou ve Křtinách tichá“. Zdravotní anamnéza paničky: odřená kolena, rozedrané dlaně, naražený bok a myslím i nějaká drobná kosmetická vada na obličeji. No pak jsem to teda schytala fest. Asi je nějaká divná, páč páneček se tomu strašně smál. Tak tomu trochu nerozumím, bo co.

Deníček

Jo a ještě něco, mám takový dilema. Už mně jednou dělal nějaký akití kluk na fejsu nemravný návrhy, ale to jsem byla ještě mimčo. No a teďkonc, jak vešel ve známost bezchybný stav mých ctěných kyčlí, tak už mám nabídku k založení potomstva od taky A/A akiťáka. Tož přiznám se, že sem už zapomněla, kdo byl ten nemrava, ale teď bych si už měla psát nějaký pořadníček zájemců. Co vy na to? Třeba založit nějaký „Můj deníček potenciálních ženichů“? No uvidím, někde si tedy pod číslem 1. zapíšu psího kluka ze dne 4.10.2014.

A ještě pár foteček

Páč mně témata neumožňovala přiložit adekvátní fota (protože, kdo letí – nefotí, chabrus nejde vyfotit a deníček ještě nemám), přikládám pár momentek na vycházková témata.