Tento pondělníček teda nevím co štěknout dřív….

Jednak jsem zase tetka

Že nerozumíte? Dyť to je jasný jak facka. Moje nejstarší ségra Atori o víkendu přivedla na ten psí svět 5 krásných půlkilových dárečků. Tak se nám ta rodinka zase pěkně rozrostla. Hodně zdravíčka a hlavně hodný pánečky přeje naše celá smečka.

Druhak jsem zase žena

Tak to už zase moc radostné není. Klíďo, píďo bych se bez toho obešla. Není mě vůbec dvakrát gut, to poklízení po sobě mě taky moc nebere a Aimi mě vytáčí s těma jejíma kravinkama. Furt mě otravuje, takže občas dostane mateřskou sadu.

No a třeťak?

Třeťak měla moje holčička a vlastně všechny moje děcanda ve středu 30.3.2016 čtyři měsíce. A už to začíná být náročný. Náš miláček začíná pomalu přezubovat, tak kouše, do čeho může a páneček vypadá v tom jeho vycházkovým černým úborku a pokousanýma rukama, jako kdyby byl pokladník v EMO sektě. No, mně teda vypadl poslední zoubek přesně v den výročí měsíce pátého, tak uvidíme.

Jak se mají moje děcanda – díl druhý

Druhej chlapák se jmenuje AKITO. Tedy papírově. Pánečci ho pro sebe pokřtili na Toshira.  Cituji hlášení pánečků: „Roste jako z vody, už je ho 16 kg. Jednou z největších lahůdek pro něj byly naposledy zaječí bobky a zatím se nepovedlo mu vysvětlit, že ty se opravdu nebaští :). Jinak, co se týče jídla obecně, je nevybíravý, ještě se nestalo, že by něco nezblajznul. Samozřejmě číslo jedna je masíčko, zvláště takové více „voňavé“ jako zvěřina, ryby a vnitřnosti. Oblíbenou činností, kromě běhání na procházkách mimo obec, je zejména ochutnávání všeho – když má náladu, opravdu se snaží ochutnat vše, kolem čeho projde, ať je to cokoliv – stůl, futra, vana, pračka, koš na odpadky. Dále se taky vyžívá v zabírání zejména páníčkova místa v posteli a pravidelném buzení páníčků kolem 6:00 – asi myslí na ranní hygienu, obvykle začíná budíček tím, že nám čumákem ňuchá u ucha a to následně řádně olízne… Projevuje se i jako velký hlídač. Jakmile zaslechne z chodby paneláku podezřelý zvuk, hned pro jistotu musí běžet ke dveřím a zhodnotit, jestli je třeba toho vetřelce za dveřmi postrašit štěknutím, nebo postačí zavrčet. A když je nebezpečí zažehnáno a je všude klid, můžeme přejít na další oblíbenou činnost, kterou je drbání hlavně na bříšku, to by si nechal líbit snad hodiny :)“

Prostě je vidět, že dostal doma dobrý základ. :)

No, dělají mně  děcka radost.

A dost.

AKI a AIMI