Když se rok s rokem sejde

Hned na první dobrou, jak vy někdy říkáte, se musím přiznat, že jsem měla tento víkend náladu,že bych se nejraději neviděla. A do toho přijela naše prdelka Ellinka s tím svým nejvyšším možným sopránem ze všech sopránů kombinující soprán lyrický s dramatickým a koloraturní se subretním. No, a když si do toho vezmete, že sluch psa je asi dvojnásobně i trojnásobně rozvinutější než u lidí a že tedy slyšíme daleko lépe než vy, jsou některé zvuky pro nás mnohonásobně nepříjemnější než pro vás. V některých případech i nebezpečné a velmi bolestivé. A to byl zrovna tento případ. A do toho ta naše půba půboucí s její neustálou čmuchací technikou nových věcí byla vražednou kombinací. Ale jinak to dopadlo dobře, všichni jsme ve zdraví přežili.

Trochu ročního retra

Přesně před rokem to vypadalo trochu jinak.

Rozdíly očividné. Jednak nálada byla lepší, druhak Ellinka ještě nebyla takovou skvělou sopránistkou a třeťak malá byla malá a tak se lépe zvládala.

A psí skok a je tu letošní rok

Popravdě řečeno, trochu jsme sice na dálku záviděli účastníkům brněnské výstavy, protože tento temín nám bude z důvodů předháracích a hlavně bezchlupových navždy zapovězen, ale určitě jsme si víkend užili i bez výstavy. Takže gratulujeme všem vítězům, kteří si své výslunní zasloužili a těšíme se na setkání příště někde jinde.

A ještě z našeho psího života

Tentokrát trojlístek AKI, AIMI a ELLIE