Jak jsem měla narozky
Brašule a sestřule
Tak, jak vždycky zpívá náš soused, si musíme společně zanotovat i pro mých děvět sourozenců. Akča (Chiyo), Chigiri, Chiharu, Chiko, Chinsei, Chiro, Chibi, Chikako, Chisaki, Chiyoko měli narozeniny, my máme přání jediný, štěstí zdraví, štěstí zdraví, hlavně to zdraví. Ono totiž štěstí už máme, že jsme se dostali do dobrých smeček a tak snad to zdraví vydrží moc dlouho taky. Naši mi uvařili narozeninovej dort, mezi nama dost dobrej a dostala jsem takovej šikovnej aportovanec.
-
- Ve dvou jsem již měla nosánek nahoře
-
- Jedna chuťovka
-
- A začalo mně chutnat
-
- Dlabanec
-
- A potom běhanec
-
- Aportovanec
-
- Divočinec
-
- A velkej hranec
A dál ?
Jako, co dál? Jo, co se ještě událo? Tak jednak bylo nádherně a procházky kolem rybníka, ty já tedy miluju. Druhak jsem poznala zase hafo (rozumnějte hodně, nemá to nic společnýho se štěkáním) nových pesanů a třeťak jsem ulovila krtka. Trochu kazu na kráse měla skutečnost, že jsem ho neulovila na naší zahradě a páneček mně nedovolil hrát si s ním, až padne únavou.
-
- Pózovačka u rybníka
-
- Seznamovačka na prochajdě
-
- A ještě jedna
-
- Ulovení krtka
-
- Neulovení kočky
-
- Veverka byla rychlejší
-
- Prochajda kolem Olšovce
-
- A celkovej unavenec
APPO – Akinčina psí poradna a odpovědna
A na konec něco z anatomie.
Délka střeva člověka je asi 7 metrů, z toho přes 5 metrů připadá na tenké střevo. My pejsci máme střeva asi 3-4 krát delší než tělo. Obecně platí, že relativní délka střeva závisí na potravě, u masožravců dosahuje troj až pětinásobku délky těla, u koně desetinásobku, u prasete patnáctinásobku u malých pžežvýkavců až dvacetipětinásobku délky těla.
To jsou věci, to jsou věci….
