Akita a moře

Úvod

Tak je to tady. Moře a velká neznámá. Protože se píše všelicož, rozhodly jsme se s Aimi, že uděláme dovolenkovou reportáž.

Páneček neponechává nic náhodě, takže studium a přípravné práce probíhaly již od června. Některý věci byly daný, jako trasa, náklady, potřebné doplňky a vybavení. Některý věci a  události zase nečekaný. Doufám, že nedostaneme za naši prostořekost na kokos.

Den před

Tak napřed to vypadlo, že se z hůry nechce, abychom odcestovali, anebo že jsou nahoře koncem léta nějací šprýmaři. Jednak nám chtěl nějaký nevycválaný a nevyježděný mladík rozmašírovat dopravní prostředek. Z doslechu víme, že to zachránil páneček skvělou prací nohou a rukou, což tomu dotyčnému řidiči následně s největší pravděpodobností zachránilo život. Druhak páneček pravděpodobně vlivem této stresové situace ztratil svoje jediná kvalitní dioptrická brejlata, kvůli jejich hledání pobláznil půl Brna, odjel si do expres okulárního obchodu pořídit nové, aby při nakládání auta tyto našel ležérně se povalujíci na zemi u sedadla spolujezdce. Doteď tvrdí, že se tam díval snad 100x… A třeťak při povinné kontrole provozních kapalin zjistil, že došlo k nezanedbatelnému úniku chladící kapaliny z právě vyměneného nového chladiče. Takže jetě hupky dupky na kontrolu do servisu. Myslíte, že je to normální?

Den poté

Naloženo (snad vše), popřáno si šťastné cesty, jsme vyrazili. My byly v poho, asi 4x cvrk zastávky, z toho myslím jedna bobková a spánek při lehkém pohupování se vozidla řítícího se do neznáma. Naši teda měli větší hoknu. Den poté, po 15hodinové štrapáci jsme dorazili do kýženého cíle. Ubytko super, lidičky super, moře super až na svižnou dešťovou přeháňku. Vzhledem k pochopitelné únavě jsme se pouze proběhly plážovým pískem a hurá na kutě. Jo, a čtverak někdo prej vytál pánečkovi z auta naše postroje, takže hurá nakupovat…

Takže čus, bus, more bundus, příště budeme pokračovat.

AKI a AIMI