Akinka s Akinkou

Vzácná návštěva

Nebojte se, úpal nemám a ani jsem nepožila ničeho nevhodného. Prostě jméno Akinka je tak oblíbené, až jsem se setkala s jednou osobně. Kousek od nás totiž bydlí čtyřnoháči s 10 měsíční fenkou, která se jmenuje jako já. A tak slovo dalo slovo a už jsem měla druhou Akču na zahradě. Páneček z toho měl trochu nervíky, jenže mě dost podcenil. Je fakt, že mladá na mě dělala těžký zuby a vrčení, ale já ji na to nehópla. Lehla jsem si do kuchyně a koukala přes dveře na terasu, jak to mládě blbne. Asi půl hoďky proběhlo kvalitní vytíčko doplněný štěkotem. A protože já byla v klidu, tak se uklidnila i Akča-mlaďoch a dokonce jsme se skamarádily. Tedy prozatím pro jistotu jenom na vodítku. Ale i to je úspěch. Holt je poznat, že jsem již taková rozvážnější a asi ten klid přenáším tou naší řečí těla dál. Už se těším, že jim tu návštěvu oplatíme. Jo, a dostala jsem dárek, kterej mě začal dost bavit.

Jak si lehnu, tak vypadám

Tak jsem si prohlížela fotky a zjistila jsem, že mívám neskutečný polohy. Páneček vždycka říká, že kdyby si tak lehnul, tak už nevstane a do jakési truhly že by ho museli lámat. Já žádnou truhlu nemám a tak to neřeším. Jak si lehnu tak ležím. Tady teda máte pár ukázek.

A ještě malý fotobonusek

Čágos belos amigos. Akčos.