20 měsíců jsem již mláda
Toto valí, toto valí
Představte si, že jsem měla v sobotu už 20 měsíců. Tak mě opět zajímalo, jak si na tom stojím v porovnání s lidským věkem. Zase jsem to trochu progoogleakitila a vypadá to, že to sedí tak na 20-tý rok života lidského. Protože jsem ty dvacky považovala za znamení, tak jsem se ještě koukla, co na to říká tetička wikipedie a ta mně teda dost dostala. Praví se tu se vší vážností, že: ,,Dvacet je přirozené číslo. Následuje po číslu devatenáct a předchází číslu dvacet jedna. Tak to by neřekl hluchoněmej, kdyby jste mu ústa poliskali.
A tak jsem se raději soustředila na datum 10. ledna a víte co jsem našla? Totiž přesně 10. ledna roku 49 př. n. l., člen prvního triumvirátu Římského státu Gaius Iulius Caesar, když jeho legie překročila hraniční řeku Rubikon, řekl , vědom si vážnosti svého rozhodnutí, ono slavné: „ALEA IACTA EST“ (lat.) – „Kostky jsou vrženy!“ A já tedy, vědoma si vážnosti této chvíle prohlašuji dnes 10. ledna 2015 před překročením křtinského potoka „BONES CONICIUNTUR“(strýček google říká, že lat.) – “ Kosti jsou vrženy“.
Tak trochu počasovej guláš
No, řeknu vám, že tento týden to bylo jakýsi takový (jak říkaji profi pisálci) vokurkový. Kromě toho, že se nám zbláznilo počasí, jeden den kosa (zima – překlad pro některý ze západní části republiky), že by se pes přelomil v zatáčce a druhej den rumpluje zoncna (svítí slunce) jak na jaře. No, kdo se v tom má vůbec vyznat. Tak alepoň přiložím pár foteček a zbytek si domyslete.