Co se děje venku
Mrzlo až klouzalo
Nazdárek,
zdravím všechny dvounohé přátele mé čtyřnohé krásnosti.
Tak dneska musím z druhýho konca. To co se normálka děje venku, to sem teda ještě nezažila.
Byla jsem včera s pánečkem na prochajdě, napřed jsem machírkovala, ale když jsem párkrát jela po ocásku a byla natažená jak mimino, tak mně to přešlo. No pohled na nás musel být kvalitní, páneček šel jak po třetí obrně a já mu vydatně sekundovala. No řeknu vám, jak jsem tak cupitala a zatínala ty moje krásný noženky, tak mně to tak unavilo, že jsem večer lehla na pelech i jaksi obráceně, či co.
NERO
No a v sobotu jsme byli na výletě u paniččiny rodiny.
Tam mají kámoša NERA, který musí být v kotci a nikdy nepoznal, jak měkoučká může být sedačka a jak je příjemný ležet na polštářích. Ale teda na blbosti, to je teda kadet. My jsme se zase tak nahonili, až jsme si šlapali po těch našich jazyčiskách. Já tedy vedla v sumo a on zase v běhu. Nakonec ho zase zavřeli do kotce a já nešťastná musela nakukovat ze dvora do baráku přes sklo.
No hrozný, ještě teď mám slzy v očích, jak mně to bylo líto.
Ale před tím jsme byli na rybníku, normálně kde se dřív koupal Bárt z Nerem a teď se tam proháněli dvounoháči.
To tak klouzalo, že jsem měla až strach jak to se mnou dopadne.
A Míša, to je ta co vypadá jak školačka a přitom je už dospělačka si myslela, že jsem snad nějakej tahací krasopes.
Že prý ju potáhnu po ledě, no prostě asi se klouzala moc dlouho a upadla na hlavinku.
Já byla ráda, že táhne ona mne.
Jo a taky jsem byla ve školičce, ale páneček se kdesi flákal, tak žádný zajímavý foto.
No a taky jsem zas nazlobila paničku s kyticí. Nechtěla mně věřit, že jsem jenom čuchala.
Ale páneček se mně zastal, že prý je dobře, že jsem nerozbila vázu.
Hárání nepřichází a jest mně taky moc nechutná, už aby byla nějaká změna.
